Ještě vyklepávám písek Rudého moře z plavek a utírám prach, který jsem nabral v oblasti Vádí Rum a už tady přemýšlím, o čem všem bude tento článek. Než jsem odjížděl, prohledával jsem internet s tím, co najdu o Jordánsku. Bohužel toho moc nebylo. Alespoň ne tolik, aby mi to pomohlo. Takže jsem se rozhodl, že něco málo napíšu sem.
Rozhodl jsem se podívat se do Jordánska s tím, že začnu v Izraeli. Koupil jsem letenku do Tel Avivu bohužel na poslední chvíli a tudíž i docela draho (cca 12.000 Kč – s tím, že např. do Káhiry se dá odletět o hodně levněji). Co jsem taky moc nevychytal, byl datum (resp. den) odletu. Sobota. Ano, v sobotu v Izraeli nikdo, kromě Arabů, nepracuje. Na toto jsem byl upozorněn celnicí hned na letišti ještě s dodatkem, že v sobotu se také jen tak do Jeruzaléma nedostanu. Jeruzalém jsem vybral už na začátku, protože jsem se nechtěl v Tel Avivu moc zdržovat, přece jenom mě tam nic moc nezajímalo. Úřednici jsem neustále tvrdil, že se tam prostě nějak dostanu. Když se mě ještě zeptala, kde mám ubytování a já ji řekl, že nikde, chtěla vědět, kolik mám sebou peněz a jestli mám kreditku. Kreditku jsem ukázal, celnice mi ji vrátila s dotazem, zda si jsem jist, že platí i v Izraeli. Trochu mě teda překvapila, ale ujistil jsem ji, že v bance mi řekli, že ano.
Z Ben Gurionova letiště je možno se dostat několikerými způsoby. Jedním z nich je použít shuttle bus Ben Gurion – Jeruzalém (v roce 2008 za 50 šekelů – jedno jestli sobota nebo jiný den, ta samá cesta je i nazpátek). Jiným způsobem je dostat se do Tel Avivu (ve všední dny autobus a z hlavního nádraží pak jet kamkoliv). Já tedy vybral jedinou možnost a to shuttle.
